První věci, které si všimnete v pařížském metru je diversita cestujících. Obyčejný bílý Evropan je určitě šokován. Ačkoli, ženy a muži v metru nosí barevné šály, někdo to napsal ve své knize, že šála a cigareta je francouzské poznávací znamení. Metro je nezbytný dopravní prostředek, samo sebou. A poprvé, co jsem já byla ten obyčejný bílý Evropan, neměla jsem tušení, co se to děje. Můj první pocit po týdnu v metru byl: nedívej se na nikoho, nesměj se, nemluv s nikým a hodně děkuj a říkej prosím. Vím, že to zní směšně, proto nedávám na první pocity. Zkusila jsem také šálovou taktiku a v 9 případech z 10 mi šála nesloužila jako módní výstřelek, nebo trend, ale jako něco, čím si zakryju nos před tím strašným pachem pařížského metra. Moji známí mě varovali a já jim nevěřila.
Na druhou stranu, byla jsem poprvé v životě v Louvre. A budu se sem určitě vracet (každá první neděle v měsíci je úžasná, protože jsou všechna muzea v Paříži zdarma pro každého). Myslela jsem si, že den na Louvre bude akorát, ale v žádném případě. Muzeum je tak obrovské, že byste v něm celý den nevydrželi chodit a koukat na expozice, které se mimochodem často mění, pouze Mona Lisa zůstává....
Na druhou stranu, byla jsem poprvé v životě v Louvre. A budu se sem určitě vracet (každá první neděle v měsíci je úžasná, protože jsou všechna muzea v Paříži zdarma pro každého). Myslela jsem si, že den na Louvre bude akorát, ale v žádném případě. Muzeum je tak obrovské, že byste v něm celý den nevydrželi chodit a koukat na expozice, které se mimochodem často mění, pouze Mona Lisa zůstává....
Pravý důvod proč jsem navštívila okolí Louvru byl Tulirejský Palác. Bylo to skvělé a zpět do minulosti, strategický bod francouzské revoluce. Když byla královská rodina v čele s Ludvíkem XVI. vyhnána z Versailles, museli poté žít tady, chudáci. Navíc, zahrady obklopující palác jsou obrovské a dneska lépe slouží běžcům, turistům a pejskům, než aby připomínaly slávu a velikost francouzského království. Čím více vidím z Paříže, tím více se cítím jako obyčejný malý člověk a uvědomuji si velikost těchto staveb ve své době. Představte si malé pařížské domečky a pak kolem Seiny tyto monumenty - konec konců, stejnou strategii měli už i faraoni v Egyptě. Dělají to lidé i dnes, čím větší residenci máš, tím jsi větším pánem. Na jednu stranu vám to může připadat hrozně hloupé,ale na druhou se přání velkých králů splnila - teď jsou nesmrtelní a stále s námi.